Téma spíše pro odborníky.
V oblasti bezpečnosti jsou tři základní celky:
- bezpečnost a ochrana zdraví při práci;
- požární ochrana;
- hygiena práce.
V BOZP hraje prim hodnocení rizik. Zaměstnavatel musí vyhodnotit rizika, navrhnout a přijmout opatření proti jejich působení. Pokud má více než 25 zaměstnanců, musí hodnocení rizik zajistit pomocí odborně způsobilé osoby. O procesu musí vést dokumentaci. Tečka.
V požární ochraně tvoří základ prevence tzv. začlenění provozovaných činností do kategorií požárního nebezpečí. Zaměstnavatel musí všechny své činnosti začlenit a dle členění dále pokračuje v požární ochraně. O začlenění se vypracuje dokumentace. Tečka.
V hygieně? V hygieně práce je alfou a asi i omegou tvz. kategorizace prací. Zaměstnavatel musí zhodnotit práce a
- zařadit práce do kategorie první, ale
- oznámit, které práce zařadil do kategorie druhé krajské hygienické stanici a dokonce
- navrhnout krajské hygienické stanici, které práce chce zařadit do kategorie třetí a čtvrté a nechat za něj hygienu rozhodnout!
Tj. v BOZP i PO je vše na zaměstnavateli a na jeho odpovědnosti. V hygieně nikoliv. Tam je to z velké části na úřednících. Přestože odpovědnost je stále na zaměstnavateli.
A není to jen o kategorizaci. Zaměstnavatel dokonce musí s krajskou hygienickou stanicí projednat také text písemných pravidel pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, které pro pracoviště chce vydat.
Ani v BOZP a ani v PO (s výjimkou např. DZP, které slouží více než zaměstnavateli, právě hasičům a kde je jistá kooperace logická) není třeba žádný dokument konzultovat s úředníky. Proč tedy v hygieně ano? Proč hygiena (úředníci) mají právo zaměstnavateli "kecat" do znění jeho pravidel, opatření, přestože odpovědnost je stále na něm?
Co si o tom myslíte vy. Také to vnímáte spíše negativně?
