@ak84email-cz Dobrý den, pokud v PBŘ není uvedeno přesné množství látek, tak za mě správně uvažujete. Z pozice provozovatele, odborně způsobilé osoby, je totiž vždy správné, vycházet z požadavků právních či ostatních předpisů, projektové dokumentace nebo např. průvodní dokumentace, než-li používat vlastní tvořivost.
Nedomnívám se však, že by to bylo povinností.
Uvedení hodnoty nahodilého požárního zatížení v požárně bezpečnostním řešení slouží prioritně pro určení požárního rizika a z toho plynoucích dalších návazností (např. stupeň požární bezpečnosti). Hodnotu pn v PBŘ tedy nelze brát jako zavazující pro určení provozního množství hořlavých látek v prostoru. Jde čistě o hodnotu výpočtovou.
Pokud tedy zpracovatel PBŘ přímo neomezí maximální množství látek v prostoru a toto není omezeno ani právními a ostatními předpisy (např. ČSN), pak se domnívám, že v takovém prostoru může být tolik papíru, kolik se tam vejde (samozřejmě za dodržení dalších předpisů a požadavků, jako např. volnost únikových cest apod.)
Jako technik PO bych však také vycházel z hodnoty pn a až v případě, že by s tím provozovatel nesouhlasil, bych hledal jiné řešení.