@ak84email-cz Dobrý den. Písmeno a) je jisté a tam není kam uhnout.

Co se týče c), osobně jej používám. Proč? Protože nádrž nemusí být vždy plná. Dříve, či později, může dojít k její údržbě, otevření a minimálně to je ta chvíle, kdy nelze vyloučit vznik výbušné atmosféry a i proto by tyto činnosti měly být popsány v požárním řádu.
Obdobně při napouštění zásobníku. I malý úkap může způsobit vznik výbušné atmosféry. I to je důvod, proč musí být cisterna uzemněna.
Plus další rizika, dle dokumentace konkrétního zásobníku. Zkuste dohledat dokumentaci výrobce a většinou tam je oblast výbuchu dobře popsána.

Co se týče složitých podmínek, dle písm. j)

Nejprve k písm. c), § 18, vyhlášky o PO.
Co se týče sloupců v příloze zákona o prevenci závažných havárií, pro účely začlenění vás zajímá sloupec A, tedy nižší množství.

Čím vás nepotěším, tak je skutečnost, že pokud přesahujete množství ve sloupci A, tak jde o provozovatele objektu skupiny A a musíte, kromě "běžné" požární ochrany a "běžné" BOZP, plnit také úkoly prevence závažné havárie, dle zákona, včetně zpracování dokumentace, viz §§ 9 a násl. Sloupec B, tedy vyšší množství znamená, že provozovatel spadne do skupiny B a dle tohoto zákona má povinností ještě daleko více, než provozovatel A. Např. nezpracovává jen "jednoduchý" bezpečnostní program, ale musí zpracovat obsáhlou bezpečnostní zprávu.

Pozor ale také na písm. b), § 18, vyhlášky o PO. Hasiči v některých krajích chtějí začlenit čerpací stanice i dle tohoto písmena. A to i v případě nafty. Ideálně s místními konzultujte.

Dokumentace ochrany před výbuchem musí být defakto vždy, když začleníte dle písm. c).

---

Takže za mě... Čerpací stanice vždy složité podmínky, vždy DZP, vždy DOPV a dle množství, případně i dokumentace prevence závažných havárií.