Dobrý den, prosím o radu někoho zkušeného. Sháním nějaká fakta, kdy/jak často provádět revize u mostového jeřábu. Na internetu jsem našel provozní skupiny J1 - J5 atd. - má někdo vysvětlivky? Co ta jednotlivá J znamenají? A druhá otázka, jak často se u mostového jeřábu musejí provádět REVIZE ELEKTRICKÉ? Jeřáb je provozován v hale, kde je určené normální prostředí. Děkuji
Skupiny J1-J6 určují provozní skupiny zdvihadel dle dříve platné ČSN 27 0103, na základě kterých se určuje četnost provádění revizí a revizních zkoušek.
Co se týče lhůt je třeba myslet na NV č. 378/2001 Sb, podle které se veškeré prohlídky provádí 1x za 12 měsíců, pokud např. průvodní dokumentace nestanoví jinak.
Snad Vám odpověď pomohla.
Váš dotaz je obecný, takže odpovím též obecně.
Ve smyslu čl. 4.1 ČSN 12480-1: 1999 a předpisů souvisejících je povinností provozovatele jeřábu zpracovat systém bezpečné práce, který obsahuje (mimo jiné) oblast údržby, oprav a zkoušení jeřábu.
Pro přesnou odpověď potřebuji více informací - rok výroby jeřábu, četnost používání, základní technické parametry jeřábu a jeřábové dráhy, charakteristika prostředí - to má zásadní vliv na stanovení lhůt jednotlivých zkoušek.
Česká technická norma - Jeřáby a zdvihadla - zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel ČSN 27 0142: 2014
Jeřáby se musí zkoušet k prověření funkce, provozní způsobilosti a bezpečnosti provozu, vždy je nutno respektovat návod výrobce.
Na mostovém jeřábu se provádí:
Názvosloví a lhůty revizí a zkoušek se liší podle oblasti působnosti např. Báňského úřadu, Ministerstva dopravy a spojů ČR, Ministerstva obrany ČR, ...
Na závěr musím upozornit - bezpečnostní technik má málo znalostí k vytvoření systému bezpečné práce jeřábů a pokud ho tvoří, vždy je nutná konzultace s revizním technikem zdvíhacích zařízení.
@jana Dobrý den, již jsem našel zpracovaný systém bezpečné práce. Ani nevěděli, že ho mají :-). Nicméně jsou tam veškeré údaje co jsem hledal. Máme dvě haly a tudíž 2 mostové jeřáby. Věřím, že systém bezpečné práce je souhrnný pro oba typy jeřábů, nebo musí mít každý jeřáb zpracovaný vlastní? Děkuji
@standa Jeden předpis pro všechny jeřáby (a zdvihadla) provozované u jednoho provozovatele, ve smyslu nařízení vlády č. 378/2001 Sb. v platném znění.
Všichni zainteresovaní zaměstnanci - osoba pověřená provozem jeřábu (uživatel), personalista, technik BOZP, údržba, jeřábníci, vazači / signalisté - s ním musí být prokazatelně seznámení.
Každý musí vědět, co má dělat. Činnost musí být průběžně kontrolována.
Obsluhou jeřábu smí být pověřen pouze zaměstnanec s platným oprávněním jeřábníka pro jeřáb příslušné kategorie (třída, druh a typ jeřábu), který byl prokazatelně seznámen s riziky místního pracoviště.
@standa Za mě, pokud jsou jeřáby a manipulace s nimi rozdílné, tak jsou praktičtější dva samostatné předpisy.
Ale jinak je to jedno. Důležité je, aby předpis obsahoval konkrétní specifika pro práci s jeřábem a zejména pro provádění konkrétních manipulací s ním. Což je častý kámen úrazu těchto systémů. V drtivé většině jde o obecné dokumenty, které se nevztahují na konkrétní podmínky.
@vit-hofman @Standa Ševčík
Systém bezpečné práce ve smyslu čl. 4.1. ČSN ISO 12480-1 - platný pro celou firmu, k němu zpracovat pracovní postupy a prokazatelně seznámit dotčené osoby.
Kámen úrazu je ve snaze o úspory na špatném místě.
Vzory SBP s pochybnou kvalitou získáte za pár korun na internetu. Tvoří je lidé bez potřebných znalostí.
Laici nechápou, ale 3 identické jeřáby provozované v různém prostředí (např. slévárna / zámečnická dílna / dřevozpracující dílna) - 3 diametrálně odlišná pravidla.
Funkční řešení může vzniknout ve spolupráci s revizním technikem zdvíhacích zařízení.
Je to divné? Zamyslete se:
Proč se bezpečnostní technici snaží suplovat práci profesionálů? 🙃 🙃
