Sdílet:
Upozornění
Označit vše jako přečtené

Umisťování vlajky - úraz  


Lukas
Reakcí: 81
Autorizovaný odborník
(@lukas)
Důvěryhodný člen
Přidal se: 2 roky před

Zdravím,

rád bych znal Váš názor... Jedná se o úraz zaměstnance údržby, který, po výzvě volební komise, která měla v objektu pronajaté prostory (nejednalo se o příkaz žádného z kolegů-zaměstnanců ani jeho vedoucího zaměstnance), šel vyvěsit vlajku na stříšku nad hlavním vstupem do budovy. Na stříšku se dostal přes okno z archivu, přelezl parapet, umístil vlajku a při vlézání zpět do archivu přes okno si zlomil hrudní kost (musel se odrazit a „vyzdvihnout se“ na parapet a zalézt zpět do místnosti, ovšem podsmekli se mu ruce a narazil hrudníkem na hranu parapetu). Jeho minulý kolegové používali při překonávání parapetu klasické, hliníkové štafle. Všechny tyto informace jsem se dozvěděl až při šetření, natož nějaké jednoroční umisťování vlajky. 

Vlajku lze, dle mého názoru, umisťovat i ze žebříku, který by se musel opřít o čelo stříšky a vlaku „zapíchnout“ do držáku. výška cca 3,5-4 m. Ovšem k této manipulaci nemá zaměstnavatel k dispozici tak vysoký žebřík (musel by se koupit). Zaměstnanec má samozřejmě platné školení BOZP. 

A teď, jedná se o pracovní úraz a pokud ano, do jaké míry by jste navrhovali rozdělení odpovědnosti? Osobně se domnívám, že se jedná o pracovní úraz. Ovšem zaměstnanec si počínal nebezpečně, použil nevhodný pracovní postup, kdy mohl, zcela po právu, odmítnout výkon práce i vzhledem k tomu, že se při pohybu na stříšce pohyboval u hrany pádu. Osobně bych navrhoval ponížení zaměstnavatelovi odpovědnosti. 

Lukáš R. 

8 Reakcí
Libor
Reakcí: 110
Autorizovaný odborník
(@lino67)
Vážený člen
Přidal se: 2 roky před

Dobrý den, všichni asi cítíme, že ten postup nebyl správný. Ale zkuste v § 270 najít něco, o co by jste opřel krácení. Řekl zaměstnavatel tomu zaměstnanci, jak to má udělat správně ?

 

díky L.N.

Odpověď
1 Odpověď
Lukas
Autorizovaný odborník
(@lukas)
Přidal se: 2 roky před

Důvěryhodný člen
Reakcí: 81

@lino67 Zdravím,

bohužel, neřekl; vycházel z informace, že jeho bývalý kolegové vlajku takto zavěšovali (1x ročně). Jeho přímý nadřízený o ničem takovém doposud nevěděl, že se umisťuje vlajka na stříšku a samozřejmě jakýkoli pokyn, nebo stanovení bezpečného postupu, nestanovil. 

Pokud by to byl pracovní úraz, myslím si, že by mohl dojít ke krácení škody na základě „lehkomyslného jednání“. 

Odpověď
Libor
Reakcí: 110
Autorizovaný odborník
(@lino67)
Vážený člen
Přidal se: 2 roky před

Zdravím, byla to tedy činnost v rámci plnění pracovních úkolů toho zaměstnance ? Měl to vlastně udělat nebo udělal z vlastní vůle pro cizí lidi (volební komise) ? Pokud to nemělo s jeho pracovní náplní nic společného, tak bych to jako pracovní úraz vůbec nepovažoval. 

L. N.

Odpověď
Ing. Vít Hofman
Reakcí: 334
(@vit-hofman)
Uznávaný člen
Přidal se: 2 roky před

Dobrý den. Velmi zajímavý úraz.

Osobně se domnívám, že o pracovní úraz jít může, ale také nemusí a konečné slovo má zaměstnavatel.

O činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 274, ZP) pravděpodobně nešlo. Takže je otázka, zda šlo o činnost "při plnění pracovních úkolů" (§ 273, ZP).

V § 273, odst. (2) se píše, cituji:

"popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele."

Zda je věšení vlajky takovou činností, ke které zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění, je jen na vyhodnocení místních podmínek a zvyklostí.

Pokud vlajku zaměstnanci údržby běžně, každoročně vyvěšují a úrazem postižený zaměstnanec o tom věděl, pak bych řekl, že šlo přesně o tuto činnost, tedy činnost z vlastní iniciativy, ke které zaměstnanec nepotřeboval zvláštní oprávnění.

---
Budeme-li tedy předpokládat, že šlo o pracovní úraz, je na řadě otázka porušení předpisů BOZP.

Jaké předpisy zaměstnanec porušil? Porušil snad stanovený pracovní postup? Jsou pro činnost vyhodnocena rizika? Byly poskytnuty vhodné prostředky a osobní ochranné pracovní prostředky?  Byl zaměstnanec proškolen o předpisech, vztahujících se k činnosti? Byly stanovená opatření kontrolovány a vyžadovány?

Myslím, že po zodpovězení si výše uvedených otázek je zřejmé, že převážná většina odpovědnosti zůstává na bedrech vedoucího zaměstnance.

"Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce."

Toto je opět na posouzení místních podmínek. Co to bylo za zaměstnance? Jak byl kvalifikovaný? Jakou měl praxi? O jakých předpisech byl proškolen. 

Pokud byl proškolen z nařízení vlády č. 362/2005 Sb., nebo interního závazného předpisu řešícího ochranu proti pádu z výšky, tj. musel si být vědom, že nezajištěný proti pádu se nesmí po střeše pohybovat, pak bych krátil, ale vzhledem ke kontextu, asi jen opravdu mírně. 

 

Odpověď
4 Odpovědi
Lukas
Autorizovaný odborník
(@lukas)
Přidal se: 2 roky před

Důvěryhodný člen
Reakcí: 81

@vit-hofman

Zdravím,

a děkuji, i Liborovi za náhled. Po dnešním celodenním schraňování podkladů, zjišťování informací a jejich analýzy jsem dospěl ke dvou variantám, které s dovolením připojuji, a to:

Varianta č.1

Na základě „Smlouvy o nájmu nebytových prostor“ ze dne 30. 9. 2020 s Městským obvodem ... o využití nebytových prostor za účelem zajištění voleb do zastupitelstev krajů 2020 není zřejmé, kdo měl vyvěsit vlajku. V čl. III., bod 3. uvedené smlouvy je stanoveno, že bude ústní domluva mezi „pronajímatelem“, tj. firmou A a „nájemcem“, tj. Městským obvodem ... o předání klíčů, kódování a uzavření brány.

Dle vyjádření úrazem poškozeného zaměstnance dala pokyn k vyvěšení vlajky osoba, přesněji předsedkyně volební komise ze strany „nájemce“, tj. jiného zaměstnavatele. Z toho důvodu nelze uplatnit § 273, odst. 2 Zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění, neboť se nejedná o zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, pro kterého se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu (§ 7, Zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění).

Na základě výše uvedené se shledává, že popsaný úraz není úrazem pracovním.

Případné nároky na náhradu škody v souvislosti s tímto úrazem musí poškozený uplatnit u zřizovatele volební komise.

 

Varianta č.2

Jelikož je úrazem postižený zaměstnanec uveden jako kontaktní osoba ve „Smlouvě o nájmu nebytových prostor“ ze dne 30. 9. 2020 s Městským obvodem ... o využití nebytových prostor za účelem zajištění voleb do zastupitelstev krajů 2020, tak zaměstnavatel, tj. firma A, uznává, že se jedná o úraz pracovní, jelikož činnost zaměstnance, byť byla konána z vlastní iniciativy, byla konána pro zaměstnavatele. Nájemce prostřednictvím osoby, přesněji předsedkyně volební komise vyslovil záměr označit prostor (hlavní vstup do objektu) státní vlajkou. S označením volebních prostor pronajímatel v roli úrazem postiženého zaměstnance souhlasil, neboť zaměstnanec byl uveden jako kontaktní osoba v rámci „Smlouvy o nájmu nebytových prostor“, Městský obvod ....  

Ovšem při překonávání okenního parapetu ve výšce 85-103 cm bez použití jakýkoli stabilních prostředků a pohybu na stříšce (nad hlavním vstupem), která je ve výšce cca 5-6 m nad okolním terénem, se zaměstnanec pohyboval bez jakéhokoli osobního nebo kolektivního zajištění „na hraně pádu“ (Nařízení vlády č. 362/2006 Sb. v platném znění), tj. méně jak 1,5 m od volného okraje. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec absolvoval školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze dne 11. 1. 2019 (lhůta školení stanovena zaměstnavatel pro opakované školení je 1 za 2 roky) si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování (§ 270, odst. 2, písm. b) Zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění), při kterém porušil právní předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přesněji Nařízení vlády č. 362/2006 Sb. v platném znění, se kterým byl, na základě osnovy školení o BOZP, řádně seznámen. Porušení právního předpisu nemělo přímou příčinu na poškození zdraví (poškození zdraví vzniklo při překonávání překážky-výškového rozdílu), ale vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem si měl zaměstnanec být vědom rizika pádu z parapetu nebo stříšky. 

Na základě uvedeného se zaměstnavatel zprošťuje zčásti povinnosti nahradit škodu v důsledku pracovního úrazu ve výši ... %. To znamená, že zaměstnanci bude příslušet náhrady škody v rozsahu ... %.

 

osobně jsem pro variantu č. 2 

 

Odpověď
Libor
Autorizovaný odborník
(@lino67)
Přidal se: 2 roky před

Vážený člen
Reakcí: 110

@lukas

jak psal Vít - o PÚ rozhoduje zaměstnavatel. Osobně jsem také za Variantu č. 2. Viz  příloha - jednalo se o práci pro zaměstnavatele, to že ji nařídil "cizí člověk" je tedy nepodstatné. 

Jak jste dříve psal, že měl práci odmítnout, tak to by soud shodil, není to povinnost - viz příloha.

Úplně nejsem přesvědčený o lehkomyslnosti. O lehkomyslnosti se mluví jako o excesu, kdy provedete standardně prováděnou činnost naprosto odlišným způsobem. Věděl ten zaměstnanec, že se tam běžně dává ta vlajka pomocí žebříku ? Vždyť to nevěděl, ani jeho vedoucí. Byl tam ten žebřík vůbec k dispozici ? Pokud zaměstnavatel trvá na krácení odškodnění, tak bych krátil opravdu velmi jemně :).

mějte se

L.N. 

Odpověď
Ing. Vít Hofman
(@vit-hofman)
Přidal se: 2 roky před

Uznávaný člen
Reakcí: 334

@lukas Velký problém vidím v tom, že k úrazu došlo při překonávání parapetu. Pokud by došlo k úrazu pádem ze střechy, rozhodně by to za ono lehkomyslné jednání šlo považovat. Byl proškolený, rizika pádu z 5 m vysoké střechy si musel být vědom a přesto tam vlezl bez jakéhokoliv zajištění.

Ale přelézání parapetu ve výšce 85 - 103 cm je zkrátka takové sporné.

Není to nad 150 cm, tj. zaměstnanec se mohl domnívat, že zaměstnavatel žádnou ochranu proti pádu požadovat nemusel.

Jen přelezl, tj. nepracoval z parapetu (např. neupravoval žaluzie, okno...), resp. nezvýšil místo práce nedovolenými prostředky.

Já tady opravdu tu zásadní chybu vidím na straně zaměstnavatele, který nestanovil jasný a bezpečný pracovní postup a nevyhodnotil rizika.

Chápu, že z laického pohledu to je úraz, který si způsobil "blbec", chovající se značně rizikově, ale z hlediska právního, zaměstnavatel musí takovému chování zamezit a předcházet.

Odpověď
Lukas
Autorizovaný odborník
(@lukas)
Přidal se: 2 roky před

Důvěryhodný člen
Reakcí: 81

@vit-hofman Zdravím,

děkuji Víte, i Liborovi na Vaše vhledy.

Po překonání parapetu se zaměstnanec pohyboval na hraně pádu, zejména při samotném umisťování vlajky, kdy držák je na rohu stříšky. Ovšem úraz se stal při překonávání parapetu, nikoli z důvodu pádu z výšky. Vzhledem k tomu, že nebyly identifikovány rizika pro konkrétní činnost „umisťování vlajky“, ve kterých by bylo navrženo opatření umisťovat vlajku z čela stříšky pomocí žebříku, bude úraz klasifikován jako pracovní s minimálním krácením. Malé krácení za to, že neměl na střeše co dělat, jelikož nebyl (a ani stříška) zajištěna proti pádu, což ovšem nemělo příčinnou souvislost se vznikem úrazu. Mj. zaměstnanec při následném sundávání vlajky použil hliníkové štafle pro překonávání parapetu. V momentě úrazu nepoužil žádné vhodné technické prostředky (štafle). 

díky, LR 

Odpověď
Sdílet:
Scroll to Top