@lino67 Zdravím,

bohužel, neřekl; vycházel z informace, že jeho bývalý kolegové vlajku takto zavěšovali (1x ročně). Jeho přímý nadřízený o ničem takovém doposud nevěděl, že se umisťuje vlajka na stříšku a samozřejmě jakýkoli pokyn, nebo stanovení bezpečného postupu, nestanovil. 

Pokud by to byl pracovní úraz, myslím si, že by mohl dojít ke krácení škody na základě „lehkomyslného jednání“. 

@vit-hofman

Zdravím,

a děkuji, i Liborovi za náhled. Po dnešním celodenním schraňování podkladů, zjišťování informací a jejich analýzy jsem dospěl ke dvou variantám, které s dovolením připojuji, a to:

Varianta č.1

Na základě „Smlouvy o nájmu nebytových prostor“ ze dne 30. 9. 2020 s Městským obvodem ... o využití nebytových prostor za účelem zajištění voleb do zastupitelstev krajů 2020 není zřejmé, kdo měl vyvěsit vlajku. V čl. III., bod 3. uvedené smlouvy je stanoveno, že bude ústní domluva mezi „pronajímatelem“, tj. firmou A a „nájemcem“, tj. Městským obvodem ... o předání klíčů, kódování a uzavření brány.

Dle vyjádření úrazem poškozeného zaměstnance dala pokyn k vyvěšení vlajky osoba, přesněji předsedkyně volební komise ze strany „nájemce“, tj. jiného zaměstnavatele. Z toho důvodu nelze uplatnit § 273, odst. 2 Zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění, neboť se nejedná o zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, pro kterého se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu (§ 7, Zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění).

Na základě výše uvedené se shledává, že popsaný úraz není úrazem pracovním.

Případné nároky na náhradu škody v souvislosti s tímto úrazem musí poškozený uplatnit u zřizovatele volební komise.

Varianta č.2

Jelikož je úrazem postižený zaměstnanec uveden jako kontaktní osoba ve „Smlouvě o nájmu nebytových prostor“ ze dne 30. 9. 2020 s Městským obvodem ... o využití nebytových prostor za účelem zajištění voleb do zastupitelstev krajů 2020, tak zaměstnavatel, tj. firma A, uznává, že se jedná o úraz pracovní, jelikož činnost zaměstnance, byť byla konána z vlastní iniciativy, byla konána pro zaměstnavatele. Nájemce prostřednictvím osoby, přesněji předsedkyně volební komise vyslovil záměr označit prostor (hlavní vstup do objektu) státní vlajkou. S označením volebních prostor pronajímatel v roli úrazem postiženého zaměstnance souhlasil, neboť zaměstnanec byl uveden jako kontaktní osoba v rámci „Smlouvy o nájmu nebytových prostor“, Městský obvod ....  

Ovšem při překonávání okenního parapetu ve výšce 85-103 cm bez použití jakýkoli stabilních prostředků a pohybu na stříšce (nad hlavním vstupem), která je ve výšce cca 5-6 m nad okolním terénem, se zaměstnanec pohyboval bez jakéhokoli osobního nebo kolektivního zajištění „na hraně pádu“ (Nařízení vlády č. 362/2006 Sb. v platném znění), tj. méně jak 1,5 m od volného okraje. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec absolvoval školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze dne 11. 1. 2019 (lhůta školení stanovena zaměstnavatel pro opakované školení je 1 za 2 roky) si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování (§ 270, odst. 2, písm. b) Zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění), při kterém porušil právní předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přesněji Nařízení vlády č. 362/2006 Sb. v platném znění, se kterým byl, na základě osnovy školení o BOZP, řádně seznámen. Porušení právního předpisu nemělo přímou příčinu na poškození zdraví (poškození zdraví vzniklo při překonávání překážky-výškového rozdílu), ale vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem si měl zaměstnanec být vědom rizika pádu z parapetu nebo stříšky. 

Na základě uvedeného se zaměstnavatel zprošťuje zčásti povinnosti nahradit škodu v důsledku pracovního úrazu ve výši ... %. To znamená, že zaměstnanci bude příslušet náhrady škody v rozsahu ... %.

osobně jsem pro variantu č. 2