Označení mimo provoz i náhradní opatření vyžadují právní předpisy. Většina hasičů, co vím, tak to při kontrole příliš neřeší, alespoň ne v takovém rozsahu, jaký popisujete.

U požárních uzávěrů jsem zažil, že se toto řešilo v případě, kdy byla poškozená vrata ve výrobě poškozena motorovým vozíkem. Následně demontována a přepravena k výrobci k opravě. Tedy na pracovišti zcela chyběla a tím se logicky ze dvou PÚ stal PÚ jeden.

Tehdy jako náhradní opatření stačilo uvést poučení zaměstnanců o situaci a zvýšení prevence.

Myslím, že nikde není stanoveno, jaká opatření mají být. Tj. pro formální splnění stačí stanovit jakákoliv opatření. Např. právě ono poučení zaměstnanců může být často dostatečné. V případě bytového domu, potom např. kromě tabulky "Mimo provoz", dát jako opatření další tabulku, kde bude vše vysvětleno.

Ale někdy je to opravdu "na pendrek."

Zdravím,

bohužel, osobně se domnívám, že hasiči, kteří striktně kontrolují napsaná náhradní opatření na kdejaké PBZ, nedovedou smysluplně říci, která opatření je nutné-efektivní provést a která nikoli (tím nyní nemyslím, když je nefunkční EPS nebo SSHZ). „Prostě to chce papír...“ :)... 

Co se týče požárních dveří - dělal jsem jednu kontrolu požárních dveří, 1 ks dveří nedovíral. Jako náhradní potření jsem napsal v dokladu o kontrole provozuschopnosti povinnost všech nájemců v objektu dovírat dveře a doklad jsme odeslali na všechny dotčené nájemce, aby se s ním laskavě seznámili. Samozřejmě do té doby, než budou dveře spraveny...

Mno a na nouzové osvětlení náhradní opatření...? Nic mě nenapadá 🙂 Snad jen organizační opatření, tj. seznámení všech dotčených zaměstnanců, že tyto a tato světla jsou nefunkční. Pokud by nebylo fakt vidět - provizorně např. umístit nějaké fotoluminiscenční značení... 

Pokud jsou některé PBZ neprovozuschopné, nebo třeba jen odvezou požární hadice na zkoušku tlaku, je potřeba stanovit náhradní opatření a označit zařízení jako neprovozuschopné. Zatím jsem nezažila, že by přezkoumávali,zda je náhradní opatření dostatečné, plně se spokojili s tím, že nějaké stanoveno je. Jako provozovatel zodpovídáte za to, že je vše ve funkčním bezvadném stavu.

Na druhou stranu si zřejmě nějakou odborně způsobilou osobu v požární ochraně platíte, nevím,kdo dělal kontroly zmíněných PBZ, jestli někdo jiný nebo přímo on. Zda o stavu, že jsou některé neprovozuschopné věděl. Vzhledem k tomu, že si ho platíte proto, že vy nejste odborníci na požární ochranu, očekává se od něj, že vám toto poradí a stanoví náhradní opatření. Pokud však kontrola provozuschopnosti PBZ proběhla až po jeho preventivní požární prohlídce, je to bohužel váš problém, že jste zprávu o kontrole provozuschopnosti nereagovali. Nebo jste nezvedli telefon, že výsledek je takový a takový, co s tím máte dělat...

Jak na nájemníky? Upozornit je na to? Pravidelně vyhazovat zarážky? Označit všechny požární dveře nálepkou, že je mají zavírat? Upozornit, že se pokuty hradí z jejich peněz. Co se týká požárních dveří, projít všechny a seřídit je, je vhodné cca co 2 měsíce, obecně je určitě lepší dbát na požární ochranu celoročně a nejen pár týdnů/dnů před kontrolou.